MEZI NÁMA

blog nedokonalé matky
0 comments

Hysterióza

Když mi doktor v ordinaci potvrdil, že na monitoru vidí plod, ve skutečnosti řekl doslova „plůdek, a to plůdek živý“ (je mu sedmdesát), přihodil vzápětí růžovej sešítek napěchovanej reklamama na tobolky, po kterých bude mít geniální dítě každej idiot, a stručnou radu „nekouřit, nechlasat, nefetovat“. Říkala jsem si, že si to mohl odpustit, vypadám snad jako někdo, kdo si dá na oslavu početí dvojtou Bloody Mary (haha)? Protože jsem zodpovědná a úzkostná, už přes rok jsem se chlastu ani nedotkla a celej můj kavárenskej život se smrsknul na hnusný kafe bez kofeinu, sójový mlíko prosím. Marně mě kamarádky přesvědčovaly, že si v těhotenství každý den dávaly zdravotní decku vína. Na tváři lehký smích (nejsem přece žádná hysterická matka) a ve skrytu duše hluboký znepokojení při představě, jak se embryu ve tvaru ještěrky proháněj mozkovými závity molekuly ethanolu.

Akorát že může bejt ještě hůř. Markéta byla vždycky velmi zodpovědná žena. Pamatuju si ji, jak nám na gymplu ve školní jídelně líčila, že ji nikdy nenapadlo nejít na vejšku nebo zkusit trávu. Disertačku dopisovala v devátým měsíci a druhý dítě měla prakticky přesně dva roky po prvním. Vlastní byt, automobil a dovolená samozřejmě v patřičným sledu předcházely. Jednou v restauraci odmítla sníst plátek masa, protože na něm byl zapečený obdélníček hermelínu. V dobrý víře jsem jí poradila, ať na listeriózu kašle, protože je stejně úplně na všem. Od té doby už jedla jenom pečivo a doma nakrájený ovoce. Děti má naštěstí i tak dobře živený a tak budou hlavy studovaný celá rodina.

Těhotenstvím prostě začínáte setrvale a systematicky poškozovat svoje dítě. A nemyslete si, že se z toho vyvlíknete. Stačí se vykoupat v bazénu (infekce), zajít do sauny (přehřátí), nakoupit potraviny (zvedání břemen aka potrat), sníst játra (postižené dítě) a makrelu (postižené dítě), spát na zádech (porod mrtvého dítěte) nebo porodit na jaře (psychicky labilní dítě). A jestli tohle všechno načítáte už měsíce před početím a stíháte u toho uzobávat kyselinu listovou, tak stejně nejste normální, takže geny, že? Seznam mých hříchů zahrnuje jedno přeběhnutí nemocniční chodby vedle sbíječky, dva paklíky sushi a šest mezinárodních letů. Je teda možný, že synovi ta sbíječka způsobila trvalý trauma a díky tomu už od narození bojkotuje spánek. Taky je fakt, že na bříšku vytrvale roztahuje ručičky do pozice „letadla“. Ale jinak je to zdá se úplně normální chlapeček, který má tý životní energie až přehršel. Takže chci říct no stress…a tatarák na to!

Leave A Comment

You must be logged in to post a comment.