MEZI NÁMA

blog nedokonalé matky
0 comments

Nestihnu to nestačím

Za inspiraci k dnešnímu příspěvku děkuji své zatím bezdětné, mladé, kariérně úspěšné a čerstvě zamilované sestře, a svému manželovi, který je sice dětný, již lehce stárnoucí, a o tý zamilovanosti radši pomlčím (nebo teda o ní spíš mlčí on), ale zato má penis. Takže jsou na tom oba tak nějak stejně.

Synkovi se klubou asi tak tři zuby najednou, a tak je mimořádně nenaložený celé dny. A večery. A noci. Když jsme dnes cestovali MHD do herny, protože zrovna tam mají jeho oblíbenej obrovskej bagr s rypadlem (říká se tomu rypadlo?), prohlásil manžel, že by chtěl být v příštím životě ženskou. Úplně mě tou informací odrovnal. Pomstychtivě jsem se zatetelila při představě, že by se to fakt mohlo splnit, což ode mně teda vůbec není pěkný. O ženských se tvrdí, že neví, co chtějí. Jednak to není pravda – ženský prostě jen nechtěj zrovna tebe, promiň – a jednak právě u spousty chlapských přání by bylo lepší, kdyby se nerealizovaly. Vezměte si třeba dámskej kondom. „Musel bys mít menzes, rodit, mít vytahaný prsa a nezákonnou pracovní dobu bez obědový pauzy,“ varovala jsem ho. Byl očividně zmatený. „Myslím jako mateřskou. Musel by si na mateřskou.“

Jsou to prostě nepřenositelný zkušenosti. Taky moje sestra si představuje mateřskou jako závěr reklamy na sirup proti kašli. V mojí představě o její představě sedí matka na pohovce s hrnkem čaje, nasává vůni vanilkovýho roiboosu, a vysílá vybělený úsměvy směrem k postýlce, ve který sladce podřimuje batole. A díky bohu za to. Jestli chceme zvednout porodnost týhle země, asi by nebylo úplně vhodný ženy předčasně zasypávat historkama o tom, jak třeba náš chlapeček spí přijatelně jen připláclý na mým hrudníku. Jestli váháte, jestli by vám za to stálo zdřevěnělý tělo a blokáda krční páteře, tak já mám teda jasno.

Naštěstí pro sestru a porodnost naší republiky se to dá celý smáznout jako neschopnost dotyčný matky. Teda v tomhle případě jakože mě. Celá naše diskuze vlastně začala mojí představou, že každej chlap – dokonce i její přítel, do kterýho je šíleně zamilovaná – má mnohem víc času než průměrná matka na mateřské. To v ní vyvolalo upřímné pochybnosti, přidala jsem tedy podrobný popis modelové situace „já na záchodě, batole se snaží nacpat do mísy“. Ani to ji však nepřesvědčilo. „Tvůj problém, máš ho dát do ohrádky!“ měla jasno. To mě zviklalo. Měla bych? I když bude šíleně ječet a pro větší důraz u toho mlátit hlavou o šprušle? Když jsem syna na plavání odmítla strčit pod hladinu, lektorka si znechuceně odfrkla. „On dneska nějak nechce,“ špitla jsem na svoji obhajobu. „Protože moc dobře ví, že zaječí a vy ho nepotopíte!“ zvolala nesmlouvavě fanynka dětského ponoru. „To dítě diriguje úplně všechno,“ prohlásila šokovaně moje máma, když zpozorovala, že synovi tasím prso dle jeho výběru. Obvykle to levý, takže už je mezi nima znatelnej velikostní rozdíl. Jsem moc měkká? „Bude šíleně ječet a mlátit hlavou o šprušle,“ namítla jsem nejistě. „Láďovi taky celej den zvoněj mobily!“ nedala se sestra. A máma řekla: „Já jsem vás měla tři a taky sem to zvládala.“ A táta řekl: “ Neviděl ste někdo moje brejle?“

Leave A Comment

You must be logged in to post a comment.